Christopher Reeve nejen jako Superman
Tento muž se proslavil zejména jako Superman, avšak mé toho na kontě daleko více. Pojďme si Christophera Reeva představit i z jiného úhlu.
Narodil se 25. září 1952 v New Yorku novinářce Barbaře Jonesové a profesoru a spisovateli Franklinu Reevovi. Chlapci, obstojně hrajícímu na klavír, šlo herectví od ruky, a již v šestnácti letech měl vlastního agenta. Jeho filmová kariéra začíná téhož roku, kdy se stane velkým Supermanem, respektive jde o vedlejší roli ve filmu Ponorka na dně. V roce 1980 vychází krom Supermana II také film Kdysi dávno, ve kterém hraje Reeve již hlavní roli mladého spisovatele. Po tomto fantasy projektu si připisuje Christopher Reeve také první komedii, a to Smrtící past, ve které se nechá zavraždit „batmanovým komorníkem“ Michaelem Cainem. Po válečném propadáku jménem Monsiňor, který získal i nominaci do Malin za nejhorší hudbu, se Chris blýskl v emancipačním filmu s dvojnásobnou nominací na Oscara Bostoňanky.
V roce 1985 se Christopher Reeve objevil v hlavní roli hned dvakrát ve filmech Anna Karenina a Pilotův návrat. Právě první jmenovaný film se nakonec stal v životě Reeva osudným, neboť kvůli této roli se naučil jezdit na koni, kterým propadl a začal se jim věnovat. O deset let později skončil na vozíku právě po pádu z koně.
Rok 1987 byl pro Reeva ve znamení pachu smrti. Ve filmu Chytrák si vycucá z palce praktiky podsvětí a někteří si to vzali osobně. Začíná tak boj o život. O rok později si nejdříve střihnul komedii Přepnout na život, a poté se objevil podruhé ve válečném filmu a to v The great escape II. Válečné drama však ani při druhém pokusu nevyšlo, a film skončil bez úspěchu. Účasti na velmi povedeném filmu se mu dostalo v roce 1993, když byl součástí filmu Soumrak dne, kde excelovali Anthony Hopkins a Emma Thompson. Film, ve kterém hrál Hopkins Christopherového sluhu, si nakonec vysloužil celou řadu ocenění jak v Evropě, tak i v USA. Po jednom ocenění si pak odnesly i filmy Bez řečí (Golden globes 1995 za nejlepší herečku) a sci-fi horor Městečko prokletých. To ovšem dostalo cenu z úplně jiného soudku, podstatně horšího. Cena Golden Raspberry Awards za nejhorší remake (1995) totiž nebude nic, čím by se chtěl někdo chlubit. Bohužel to byl i poslední film, ve kterém mohli diváci vidět Reevse na vlastních nohou.
Film Cesta zítřkem je u nás poměrně neznámý, avšak je to první a zároveň poslední film po nehodě, ve kterém mohli lidé Chrise spatřit v kině na velkém plátně. Následovaly totiž již jen televizní inscenace a různé špeky v seriálech. Zajímavý je zejména film Pohled z okna, jenž Reevse nejdříve odmítl kvůli lékařským nepřesnostem ve scénáři. Po přislíbení použití technických dat z jeho vlastní knihy, kterou napsal, nakonec svolil. To mu nakonec vyneslo v roce 1999 cenu Golden Globes za nejlepšího herce v minisérii nebo TV filmu. Christopher Reeve se objevil i v několika seriálech, jako třeba Smallville, kde tak mohl dát divákům vzpomenout na svou slávu jako Superman, ale i v seriálech Fraiser, Cesta do Avonlea, Příběhy ze záhrobí, Ryan’s Hope, či dnes již téměř historický Love of Life.
Sluší se říci, že po jeho smrti vychází ještě tři filmy, ve kterých je hlavním protagonistou. Nejdříve přišel v roce 2005 film Replica, zajímavý romantický thriller natočený z archivních záběrů několika herců, pak Superman II: verze Richarda Donnera roku 2006 a nakonec taky snímek Hope in Motion, který již je detailním portrétem života Chrise i jeho manželky Dany v době od nehody a ochrnutí až po jeho úmrtí.
Chritopher Reeve se však neprosadil jen jako herec. Napsal knihy Still me a Nothing is Impossible: Reflectionson a new life, které v obou případech pojednávají o těžkostech a nových výzvách v životě, když čerpal z vlastních zkušeností. Pracoval i jako režisér, když se podepsal pod televizní snímky Za soumraku (1997) a Příběh Brooke Ellisonové (2004). Spoluržíroval i animovaný film Malý zázrak (2006).